Od roku 2050 pak budou muset být fotovoltaické elektrárny součástí, kromě historických budov, všech budov v EU. Vlastníci bytů a domů budou v následujících deseti letech čelit výzvě značného snížení energetické náročnosti svých nemovitostí.
Rozhodnutí bylo učiněno v rámci plánu REPowerEU. V rámci plánu budou budovy muset dosáhnout emisní neutrality. Součástí plánu REPowerEU je také nový návrh směrnice Evropské komise, kterou budou muset schválit členské státy, včetně České republiky. Cílem tohoto plánu je postupně snižovat závislost EU na dovozu ropy a plynu z Ruska.
Do roku 2033 budou muset téměř všechny budovy projít renovací, aby dosáhly vyšší energetické účinnosti. To zahrnuje izolaci, výměnu oken, instalaci solárních panelů, implementaci energetického managementu, využití biomasy, úpravy vytápění, rekuperaci tepla z odpadní vody a další opatření jako je například efektivní řízení energií.
Přesné znění nového nařízení zatím není známé, ale návrh Evropského parlamentu zahrnuje několik výjimek, například pro kostely, historické památky nebo dočasné stavby.
Solární technologie jsou energeticky účinné, ale mají vyšší počáteční náklady. Pro zajištění jejich konkurenceschopnosti je důležité vytvořit atraktivní podmínky financování. Dodatečné investice do solárních fotovoltaických projektů v rámci plánu REPowerEU do roku 2027 se odhadují na 26 miliard EUR. Tyto finance budou přiděleny z rozpočtu Evropské unie.
Podle odhadů by solární energie získaná ze střešních fotovoltaických zařízení mohla pokrýt téměř čtvrtinu elektřiny spotřebované v Evropské unii, což je více než současný podíl zemního plynu. Tyto systémy, instalované na střechách bytových, veřejných, komerčních a průmyslových budov, mohou chránit spotřebitele před vysokými cenami energie a podporovat přechod na obnovitelné zdroje energie. Navíc je lze snadno a rychle instalovat, protože využívají stávající infrastrukturu a neovlivňují další veřejné statky, jako je životní prostředí.